Zkušenosti z meditačních seminářů 2015

Během roku 2015 byl jeden termín semináře, který mne přitahoval už od jeho vyhlášení – a to v červenci 2015 seminář v Jilemnici. I přes různé aktivity, které se mi hrnuly zrovna na termín Jilemnice, všechno jsem dokázala odříci a vyrazila tam. Opravdu jsem toho nelitovala-intuice mne navedla správně.  Byl to pro mne vrchol všech seminářů roku 2015, které jsem zvládla absolvovat (asi kromě dvou jsem byla na všech).  Seminář se od začátku rozvíjel poněkud komornějším stylem- bylo tam méně lidí, než je obvyklé, ale o to s větší koncentrací, jakoby jemných energií. Petr je do nás vedl v co největších dávkách a s přesným zacílením na co nejvyšší zvýšení našich vibrací, kterého jsme byli schopni.  Už po prvním dni, kdy jsme zvládli téměř nemyslitelných 6 meditací, jsem věděla, že to bude zcela nadprůměrná energetická dotace. Mělo nás to napadnout, když nám Petr s potutelným úsměvem hned na počátku sdělil, že pokud nás naše duše přivedla na tento seminář, myslí to s naším vlastním vývojem sakra vážně.  A myslela.  Po 3 meditaci v sobotu, už jsem na chodbě pokorně Petrovi přiznala, že mám energeticky dost- což jsme měli všichni a Petr, který to během seminářů stále sleduje, se nad námi slitoval a propustil nás už po 4 meditaci.  Měli jsme tedy ještě příležitost si užít překrásnou přírodu v okolí Jilemnice, což byl další krásný zážitek. Cesta k prameni pod kaplí svatého Isidora se mi nesmazatelně spojila s jilemnickými energiemi.  Na konci semináře, v neděli odpoledne, byly dopady různorodé - můj kamarád, který neopatrně požil mezi meditacemi mléčný koktejl, ho zase rázně na záchodku vrátil a pak celý další týden se energeticky čistil. Další kamarádka, která byla teprve na druhém semináři, už se nedokázala ani rozloučit – pak se mi omlouvala, že musela ihned odejít do auta, kde se rozbrečela jako malá holka.  Já jsem sice byla unavená, ale velmi spokojeně jsem vyrazila domů, ale nechala jsem se zavést ještě k přehradě, kde jsem neobvykle dlouho plavala a nebyla mi zima, což je u mne pokaždé znak hodně nabitých energetických baterek. No ale dopady také byly, dostavily se v dalších dnech- týden jsem měla pocit, že jsem se s někým poprala – celé tělo jsem měla bolavě namožené. (Jo, poležení ve sportovní hale je prostě vrcholným sportovním výkonem J ) Ale do teď na tento semináře vzpomínám, jako na zvláštní zážitek- tělo si to dobře pamatuje a pokud bude v roce 2016 opět Jilemnice, bez zaváhání vyrazím…

Jana